Аннотация: Carlson zasáhl do dějin a zachránil Karla XII. před smrtí v Norsku. Švédsko tak prokázalo svou sílu. Běh dějin se změnil a stal se méně předvídatelným.
ŠVÉDSKÝ KRÁL A CARLESSON
ANOTACE
Carlson zasáhl do dějin a zachránil Karla XII. před smrtí v Norsku. Švédsko tak prokázalo svou sílu. Běh dějin se změnil a stal se méně předvídatelným.
KAPITOLA 1
Díky zásahu Carlislea a bosé dívky Pipi Dlouhé Punčochy švédský král přežil zničení Norska a místo toho ho dobyl. V důsledku toho se Norsko připojilo ke království. Carlisle, věčný chlapec, a Pipi Dlouhá Punčocha vytvořili hologram obrovského průhledného ptáka v podobě holubice s vavřínovou ratolestí. Norsko se vzdalo Karlu XII. a s radostí přijalo jeho vládu.
Švédsko, vyčerpané válkou s Ruskem, však již nemohlo pokračovat a byla podepsána mírová smlouva. Car Petr souhlasil s formalizací územních akvizic jako nákupů za značné náklady a s každoročními bezplatnými dodávkami velkého množství obilí Švédům.
Válka skončila, ale Karel XII. toužil po pomstě. Shromáždil a posílil své síly. A tak v roce 1737, když byla ruská armáda rozptýlena válkou s Tureckem, dobyla a obléhala obrovská armáda Karla XII. Vyborg. Pevnostní město bylo dobře bráněno a mělo silnou posádku.
Ale tentokrát se Carlson rozhodl pomoci švédskému králi.
A tak se do ruské pevnosti infiltroval tlustý kluk s motorem. Udělal to s použitím neviditelného pláště a nejlepší ochranou proti psům je leopardí tuk.
A tak se chlapecký čaroděj vloupal do skladu střelného prachu a zapálil zápalnici na hlavni. Pak odešel ze sklepa.
Pojistka přehořela a náhle došlo k explozi. Zeď se zřítila spolu s centrálním radiátorem a zanechala po sobě obrovskou díru.
Poté švédská armáda zahájila útok. Byl rychlý a zuřivý. Ruská armáda se však již nedokázala účinně bránit. A Vyborg padl. Cesta na Petrohrad byla otevřená.
A armáda Karla XII. obléhala ruské hlavní město. Cestou se k němu připojili někteří šlechtici, nespokojení s autokracií a doufající, že život ve Švédsku, demokratičtější zemi s parlamentem, bude snazší a lepší.
Na poli se odehrála bitva. Na jedné straně byla ruská armáda, na druhé švédská.
Rusům osobně velel Biron a Švédům Karel XII.
Výsledek bitvy byl nejistý. Rusové stále měli početní převahu, i když ne o velkou. Ale opět zasáhl tlustý chlapec ze Stockholmu, Karleseon. A jeho zásah měl na Rusy opět negativní dopad. Kromě věčného chlapce Karleseona tu byla i dívka Gerda, která také ovládala magii. Na každém prstu bosé nohy nosila prsten.
Blondýnka kdysi porazila Sněhovou královnu a teď chtěla pomoci svým švédským bratrům.
A její bosé nohy se nebály ani sněhu, ani žhavého uhlí.
A tak tito dětští čarodějové rozpoutali vlnu teroru na ruskou jízdu. Koně se polekali a začali utíkat. Kozácké a husarské řady se mísily a střetávaly, bodaly se navzájem kopími a šavlemi.
A pak Švédové přidali broky a smetli hromadu ruské pěchoty.
Švédští kopiníci se poté zapojili do boje. Karel XII. spustil umělý manévr, obešel Rusy z boku a zaútočil na jejich týl.
Carleson mával svými kouzelnými hůlkami, vystřelil pulsary na ruskou armádu a zpíval:
Kéž je Švédsko krásné,
Největší ze zemí...
Je prostě nebezpečné s námi jednat,
Jsme opravdu děti hurikánu!
V jistém smyslu je Carleson skutečně dítě, i když je mu už několik století. Jeho otec je trpaslík a matka je mumie. A v těle může žít tisíce let. A jak víme, lidé mají nesmrtelnou duši, která může žít věčně, na rozdíl od těla.
I nyní se tisíce zavražděných duší řítí do nebe, kde je bude soudit Všemohoucí Bůh a svatí.
A lidé umírají ve velkém počtu. Karel XII. už má stáří. Před třiceti sedmi lety porazil u Narvy početně přesilu Petra Velikého. A teď to dělá znovu. Jen tentokrát má na své straně sílu Carlesona a Gerdy. A tyto děti skutečně dokážou zázraky.
A pak se vrátila Pipi Dlouhá Punčocha. Také věčně bosá, s rudými vlasy, které se třpytily jako plamen olympijské pochodně.
I když tihle dětští čarodějové jsou pro Rusko špatní. Ale Gerda je Dánka a Karleson je Švéd, stejně jako Pipi, a lze je pochopit. A proč by se na ruské straně neměla objevit Baba Jaga? Jsme čarodějnice, nebo ne, jsme vlastenci, nebo ne?
Ale v tomto případě se z ruské strany nějak neobjevil ani skřítek, ani vodní duch, ani Baba Jaga, ani kikimora.
A ruská armáda vedená Bironem byla poražena. A Karel XII. dobyl Petrohrad. Poté Anna Ioannovna přesunula hlavní město do Moskvy a pokusila se pokračovat ve válce.
Karel XII. shromáždil své síly a zahájil invazi do hlubin Ruska. Situaci ještě zhoršila probíhající válka s Osmanskou říší.
A krymský chán zaútočil na jižní oblasti Ruska a zpustošil Tulu, Rjazaň a Kyjev.
Osmanská vojska poté pochodovala na Astrachaň. Tentokrát byla dobře připravena a dokázala město obléhat. Měla silné dělostřelectvo, které srovnalo domy a hradby v prach. Mezitím se Karel XII. blížil k Moskvě. Rozhodující bitva se odehrála poblíž druhého hlavního města Ruska.
A pak se Carleson a Gerda a s nimi švédská dívka Pipi Dlouhá Punčocha všichni unisono vrhli na ruskou armádu. A začali mávat svými kouzelnými hůlkami.
A pak tu byly Pipi a Gerda - ty věčné dívky - luskaly bosými prsty, každá s prstenem s magickým artefaktem. A strhla se strašlivá bouře, která oslepila kozáky a husary. Otočili se a ušlapali vlastní pěchotu. To byla vskutku pekelná tma.
A Pippi s Gerdou házely artefakty po nepřátelích a doslova je probodávaly. A pak Carlson spustil obludnou bouři. A ohromené vrány začaly padat k nebi a probodávat hlavy ruských vojáků.
A dívky bosými prsty vypouštěly ohnivé pulsary a zpívaly:
Jsme děti Švédska s osudem Napoleona,
I když bosý, i ve sněhu, mrazu...
Holkám nezáleží na policejních zákonech,
Protože Kristus přinesl milost!
Chci pokrytcům říct, že jste prostě hnusní,
Marně nás všechny odsuzuješ...
My holky jsme velké tyranky,
Ani Karabas nás neděsí!
Každý z nás není jen dítě,
Nebo jednoduše řečeno, je to opravdu superman...
A Pippin hlas je velmi jasný,
Vím, že ten kluk nebude mít žádné problémy!
Dobyjeme rozlehlost vesmíru,
I když máme nohy špinavé a bosé...
A naše podnikání je podnikáním tvoření,
Ve jménu našeho krásného Švédska!
My děti, víte, nejsme vůbec mrzáci,
A bojovníci Svaté země...
Oslavujme naši vlast, věřte mi, navždy,
Ve jménu naší švédské rodiny!
Tohle je ten druh konfrontace, kterou zinscenovaly věčné děti. A jak těžké to měli ruskí vojáci.
Pravda, tentokrát měla carská armáda na své straně dvojici lesních skřetů. Snažili se proti Švédům poslat živé, chodící stromy, které výhružně mávaly větvemi a kořeny.
Ale Pipi a Gerda si luskly bosými prsty a stromy vzplanuly modrými plameny. Jejich listy doslova shořely a opylily se. A vyděšené stromy, trýzněné a třásoucí se strachy, se zřítily na ruské jednotky. To byla ale legrace.
A lesní skřeti měli potíže. Pak Carleson vykouzlil velkou klec. A oba vousatí tvorové se v ní ocitli.
Byli opravdu sevřeni... A ruská armáda byla pod útokem tří nebezpečných dětí ze Skandinávie. Není divu, že jsou potomky Vikingů. A když se v týlu objevili švédští kopiníci, o výsledku bitvy bylo rozhodnuto.
Po porážce na Marsově poli uzavřelo carské Rusko mír se Švédskem.
Museli postoupit všechna území, která dříve dobyl Petr Veliký, stejně jako Novgorod a Pskov, a zaplatit obrovský hold Skandinávcům.
Jaká běda poraženým?
Carskému Rusku se však podařilo dobýt Astrachaň od Turků. Následovalo období míru. Annu Ioannovnu vystřídal ještě kojenec Ivan VI. a poté Alžběta Petrovna.
A tak se začala připravovat na válku pomsty proti Švédsku. Karel XII. zahájil v Evropě válku, aby znovu získal bývalé majetky své říše a dokonce je rozšířil.
Švédové zpočátku s pomocí Carlesona, Gerdy a Pipi Dlouhé Punčochy uspěli. Pak ale Karel XII. zaútočil na Dánsko. Gerda se proti němu obrátila. Carleson a Pipi se také zvedli a utekli. Do války proti Švédsku vstoupila mocná Británie. A brzy poté i Prusko, kde vládl velký panovník Fridrich II. V této době Karel XII. zestárl, seschl a už nebyl tak brilantní.
Kazachstán se také připojil k carskému Rusku a stal se větším a silnějším.
A velká armáda začala obléháním Novgorodu. A pak přiletěla Baba Jaga na minometu. A začala předvádět všelijaké triky a kousky.
Jakmile zamávne koštětem, tisíc Švédů najednou vyletí do vzduchu a pak se začnou točit a otáčet.
Baba Jaga jen šla a zavrčela:
- Ale pasaran!
A pak znovu zatočil koštětem. A pak se přidala kikimora, to byla ale zábava. Psal se rok 1754 a švédský král byl v sedmdesátém druhém roce vlády.
Neměl sílu ani energii. Zkrátka, ruská vojska s pomocí Baby Jagy a kikimory vtrhla do Novgorodu.
Pskov se ocitl odříznutý; jeho posádka se rozhodla vzdát se bez boje.
Poté ruská vojska obléhala Narvu. Mezitím v Evropě utrpěli Švédové porážku od Prusů a Britů. A pak se k nim přidali Francouzi.
Alexandr Suvorov se vyznamenal při dobytí Narvy a i tato pevnost padla. Carské Rusko prokázalo svou sílu a za vlády Jelizabeth Petrovny došlo k obrození. Ruská vojska v roce 1755 znovu dobyla Rigu i Revel. Poté byl dobyt Vyborg. Válka se Švédy pokračovala. V Evropě padla poslední švédská pevnost v roce 1757 a oni se dohodli na hanebném míru. Válka s Ruskem zuřila ještě nějakou dobu, až do prosince 1758. Pak konečně zemřel Karel XII., který se dožil sedmdesáti šesti let - na tehdejší poměry značný věk. Jeho vnuk uzavřel mír, v němž postoupil všechna území, která se Švédům podařilo dobýt za Anny Ioannovny, a ještě něco málo navíc.
A tak válka skončila. Carleson a Pipi Dlouhá Punčocha nikdy nezasáhli, a tak by se dalo říci, že se dopustili zrady. Důležitou roli však sehráli lesní skřítci, Baba Jaga a kikimory a ke konci se dokonce objevil i vodní duch. A bylo to úžasné. Jenže když se ruští vojáci pokusili pochodovat na Stockholm, Pipi Dlouhá Punčocha mávla svou kouzelnou hůlkou a na ruské lodě se snesl ohnivý déšť peří, které spálilo ruskou eskadru.
Poté Jelizabeth Petrovna uzavřela spěšný mír. O tři roky později zemřela a na trůn nastoupil Petr III., ale to je jiný příběh.
Bosí piloti a ninjové -4
ANOTACE
Pilotky bojují velmi dovedně. Jsou bosé za každého počasí, mají na sobě jen bikiny, jsou štíhlé a svalnaté, s ocelovými svaly. A existují i ženy ninjové. Bojují bosé a téměř nahé. A s nimi je mužský ninja, velmi silný a houževnatý bojovník.
KAPITOLA Č. 1.
Pilotka, jak vidíme, zpívá a bojuje. A pokud je to nutné, sveze se i s mužem.
Ale na druhou stranu, bojovníci jsou také silní. Obzvlášť pět nindžů. Čtyři dívky a jeden chlapec tvoří velmi mocnou sílu.
Zde procházejí skrz sovětské jednotky.
Modrovlasá nindža dívka mávala meči, sekala hlavy sovětským vojákům a trhala je na hobliny. Pak bosými prsty na nohou rozházela množství výbušnin o velikosti hrášku a vrkala:
- Naše síla je velká,
Koneckonců, Japonsko je nesmrtelné...
A úderem pěsti -
Určitě je všechny zabijeme!
Žlutovlasá nindža dívka usekávala hlavy ruským vojákům a vrkala:
- Zkrátka, zkrátka, zkrátka - banzai!
A s holými prsty na nohou zase hodí něco extrémně smrtícího a ničivého.
Zrzavá nindža dívka předvedla bitevní větrný mlýn a usekla hlavy těm samým vojákům Rudé armády. A ti létali jako kuželky z čepelí. Což vypadalo docela skvěle. A tak začalo totální zabíjení a ničení.
Dívka vzala výbušninu a hodila ji bosými prsty na nohou. Prorazila hlaveň tanku T-34 a odpálila munici. Takhle to vybuchne.
A válečník zapištěl:
- Za Japonské impérium!
To byl pro dívku terminátorku skutečně nebezpečný krok.
Bělovlasá nindža dívka se chopila pohybu Pekelná růže se svými meči. A tehdy začaly rudým vojákům padat hlavy.
A pak holá pata vymrští kus antihmoty a sovětský tank KV vyletí vzhůru a převrátí se. A ukázalo se, že to byla extrémně silná a ničivá nárazová síla.
Bojovník zpíval:
- A pak jsme křičeli Banzai,
Dobyjeme si vlastní Primorje...
Zmocníme se celého sibiřského regionu,
A budeme mít dobytek!
A tady je ten kluk Saigo v akci, mává meči jako lopatkami větrného mlýna a seká hlavy jako hrášek. To je teda parádní čtení.
A tak chlapcovy bosé prsty na nohou hodí disk a sovětský útočný letoun, který byl poškozen, se z ocasu kouří a padá dolů.
To jsou opravdu zabijácký ninjové. Čtyři dívky a chlapec - což je symbolické.
No, jak je potom prostě nemůžeš zastřílet vrhačem bomb?
Ale tohle jsou stíhačky z japonské strany. Mají své výhody i nevýhody a mohlo by tam být hodně potenciálních mrtvých těl.
Ale i Sovětský svaz má několik docela působivých válečníků. Na okraji Vladivostoku bojují Pionýři s Japonci a prokazují své umění houževnatých bojovníků.
Mladí pionýři obvykle bojují polonazí, jen v kraťasech. Jediné, co jim překáží, jsou boty.
A způsob, jakým házejí granáty svýma bosýma, dětskýma nohama, je úžasný.
Zde je pionýrka Pětka, v kravatě a škrábající se, zpívá;
Jsem nevolník, prostý chlapec,
Na jaře se toulám bos mrazem...
Práce je těžká, možná až příliš těžká,
Ale Ježíš mi vždycky věří!
Narodil jsem se do rolnické rodiny,
Už jsem v oboru pracoval třetím rokem...
A někdo se objevil v královské náruči,
A někde kvete zářivá růže!
A v horku i zimě je chlapec vždy bosý,
V chladu, bez čepice, skrz sněhovou závěj...
Sedlák má zlaté copy,
A to mléko chutná tak dobře na jazyku!
No, chlapec se nenechá odradit,
A pro něj tento svět není mučením...
Pase dobytek, směle zpívá,
A pro něj je Kristus velkou modlou!
Hajdukové chlapce často bičovali,
Celé tělo je pokryté modřinami a močí...
Ale místo pláče se ozvaly zvuky,
Princezna se chlapci zjevovala v dětských snech!
Chlapec se vznesl jako sokol,
Vznášející se ve snech výš než slunce...
Tady je, voják s granátem v pevném batohu,
Tady je, vštěpuje strach těm odporným Fritzům!
Chlapec zřejmě sní o pušce,
Vydat se na divoký trek...
A chlapcův hlas je velmi jasný.
Nechávají Turky v rozzuřené pustině!
Jako teenager utekl od šlechty,
Pohledný chlapec šel do války...
I když je tam spousta kruté zrady,
Ale ten chlap pevně věřil, že neumřu!
Zde statečně bojoval proti nepřátelům,
Ukázal se jako statečný rytíř...
Turci dupali zem svými botami,
Ale ruský metal je opravdu silný!
V bitvách jsem nyní získal hodnost seržanta,
A dobrý král mi osobně daroval kříž...
Bitvy byly velmi horké,
Ale velký cherubín ochrání!
Už není potřeba žádná vojenská práce, věř mi,
Tady jsem, mladý důstojník...
Zlomíme řetězy otroctví, pevně věřím,
Jděme příkladem pro generace!
Rusko je praporem obrů,
V něm každý bojovník, dokonce i z dětského pokoje...
Když se lid a armáda sjednotí,
Šílený padouch bude poražen!
Takhle statečně zpívala Pětka a bojovala tato bosá parta dětí.
Ale Japonci jsou silní a už se jim podařilo odříznout Vladivostok od zbytku pevniny po souši.
Ano, tank Čicha je mobilní s dieselovým motorem a je těžké ho zasáhnout.
Ale Japonci také tahají houfnice na koních. A také střílejí na sovětské jednotky.
Samurajové jsou mocní. Někteří útočí s meči a sekají hlavy vojákům Rudé armády.
A nyní probíhá ofenzíva na západní frontě. Nacisté již Minsk obklíčili a sovětská vojska město opustila. Nyní se ale boje přesouvají blíže k řece Berezině. Zde je bitva o Borisov.
I tady probíhá bitva... V bojích se britské Matildy staly mnohem těžší k vyřazení. A pak se objevily americké Grandy, také docela silné tanky.
A shora na ně letectvo vyvíjelo tlak. Když se němečtí piloti spojili s Brity, situace pro sovětské piloty se ještě zhoršila. Byli zatlačeni do betonu jako do železobetonu.
A udeřme na nepřátele velkou silou.
A na druhé straně se nasadil prapor komsomolských dívek. Nataša tam byla s nimi. Hlavní bylo, aby dívky bojovaly bosé a házely granáty bosýma nohama. Házely je tak silně, že jim doslova utrhávaly hlavy.
Ale Matildy se blíží a představují velkou hrozbu z Británie. A pak jsou tu německé Ju-87 a britské Dragony. A pak jsou tu bombardéry Ju-88, což je velmi významná síla.
Ale takhle je to moc krásné a drsné.
Ale komsomolské dívky, ukazující bosé podpatky a břišní svaly, začaly zpívat;
Jsme krásné sovětské dívky,
Rádi se pereme a lechtáme s kluky...
Ozývá se jasný, zvonivý hlas,
A naším posláním je zabít Fritzy!
Jsme velmi elegantní komsomolské dívky,
Statečně se řítíme mrazem, bosí...
Nejsme zvyklí skromně stát stranou,
A fašisty odměňujeme pěstí!
Věř mi, holky mají velké tajemství,
Jak efektivně porazit nacisty...
A věřte mi, holky, úspěch není náhodný,
Protože ruská armáda je velmi statečná!
A pro naše bosé holčičky,
Novoroční sníh je moc sladký...
No, Führer je prostě šmejd,
Nenechme fašisty oslavovat svůj úspěch!
My holky si užíváme spoustu legrace,
Obnažujeme si prsa před vojáky...
A my nacisty opravdu štveme,
My, mocní členové Komsomolu, se nenecháme ohnout!
Umíme toho spoustu, holky,
I Hitlera se dalo zastřelit z tanku...
Nepřítel nebude mít ani čas na oběd,
Holky přijdou jako zloděj!
Velmi si vážíme Ruska,
Stalin je mocný jako elegantní otec, věřte mi...
A věřím, že vítězství přijde v teplém květnu,
Každý, kdo tomu věří, je prostě skvělý!
Pro dívky není pochyb ani překážek,
Všechno je ochotné se prostě jen hádat v rukou...
Ať krásky dostanou nádherné odměny,
Síla Komsomolu spočívá v jeho silných pěstích!
My bojovníci jsme velmi předčasně vyspělí,
A v hbitých rukou hoří hlaveň zbraně...
A dívky zvládnou jakýkoli úkol,
Naše přátelství je nepopiratelný monolit!
Jsme tak jiskřivé holky,
Co pro nás znamenají sněhové závěje a mrazy?
V zimě si tlapky neochladíme, když budeme chodit bosí,